Alzheimer centrum Ostrava

Květen 2020…První vlna koronaviru. Pro zaměstnance, živnostníky, pro nás jako firmu velmi těžké období plné obav a nejistoty z toho, co bude dál. Postavili jsme se k tomu, jako k výzvě čelem a situaci ustály. Ale byli jsme si velmi vědomi, že pro daleko více lidí je toto období daleko těžší, možná až za hranicí toho, co dokáže normální člověk zvládnout. I přesto všechno jsme se rozhodli pomoci. Věděli jsme, že když se spojíme, tak to zvládneme a věděli jsme také to, které cílové skupině pomoci chceme. ZDRAVOTNÍCI. Pro nás jasná volba. Ani vteřinu jsme neváhali.
Alzheimer centrum Ostrava. V prvé řadě nás oslovila jejich zmínka na facebooku s prosbou o zaslání dopisů nebo obrázků pro jejich klienty. Při podrobných informacích jsme zjistili, že A.centrum je již od začátku pandemie v izolaci. Nejen klienti, ale také veškerý personál. Několik týdnů neviděli své rodiny, nemohou za nimi chodit návštěvy a co si budeme povídat, pro takovou skupinu lidí je fyzický kontakt s nejbližšími velmi důležitý. Spojili jsme se tedy s vedením centra. Vůbec jsme nepochybovali o tom, že by tam pomoc nebyla potřeba, teď už bylo jenom na místě se dohodnout, jakým způsobem.
Tady rozhodně nebyla potřeba pomoci materiálně, ale psychicky. Tentokrát ne klientům, ale personálu. A tak jsem se do toho pustili.
Oslovili jsme všechny naše pracovníky, zapojili jsme i děti. Chtěli jsme zdravotníkům a celému personálu poděkovat za jejich práci. Za to, že i když mohli, tak to nevzdali. Za to, že jsou tam, kde je to nejvíce potřeba. Jelikož nebylo možné, abychom šli všichni do centra poděkovat osobně, natočili jsme pro ně video. Video s poděkováním za jednotlivce, osobním vzkazem. Děti namalovaly obrázky, jak naše zdravotníky vidí v jejich očích a většinou to byli opravdu hrdinové. Když jsme se paní ředitelky zeptali, jak by ona chtěla poděkovat svému personálu, odpověď byla jasná. ,,Chtěla bych pro ně uspořádat malé posezení na zahradě A.centra. My totiž ani nikam jinam vzhledem k izolaci nemůžeme. Poděkování a takové uzavření za celou touto situací‘‘. Domluvili jsme se, že ji k té realizaci pomůžeme a veškeré občerstvení v podobě jídla a pití, zajistíme. Video jsme předali, předali jsme také občerstvení. Ale měli jsme jedno velké překvapení. Zástupce našeho EFSETE pomáhá samozřejmě do centra vše fyzicky doručil. Věděli jsme tedy, kde by se mělo posezení konat. Součástí centra je obrovská nádherná zahrada, kde je spousta místa. A tak…Napadla nás myšlenka, jak zanechat v celém areálu pocit, že si opravdu jejich práce vážíme. Vysadíme na té krásné zahradě obrovské srdce z levandulí. Vyzvali jsme dobrovolníky z naši firmy sehnali rýče, lopaty, hlínu, květiny a vyrazili jsme. Všichni na nás koukali z oken, byl to pocit, který asi už nikdy nezažijeme. Tohle bylo pro nás důležité. Aby při každém příchodu do práce věděli, že si jejich práce vážíme, aby si vzpomněli na dobu, kdy jim určitě do smíchu nebylo, ale zvládli něco, čemu se my všichni můžeme jenom divit. Tento symbol má vyvolat pocit toho, že si jejich práce opravdu vážíme. A i když rozhodně nejsme zahradníci, tak se nám to opravdu povedlo. Vzniklo jedno velké poděkování v podobně srdce z levandulí na zahradě Alzheimer centra a tam už bude napořád. Teda minimálně do doby, dokud budou fungovat zahradníci.
Děkujeme všem našim pracovníkům. My už dávno víme, že tohle umíme, i když jsme každý z jiného města nebo kraje. Děkujeme VŠEM zdravotníkům za to, že tuto nelehkou dobu zvládají a nevzdali to. DĚKUJEME!